Výsledky rozborů vody

Podzemní voda písčitoštěrkové aluviální terasy nad soutokem Berounky a Vltavy – hodnotící komentář

V území přibližně mezi Černošicemi, Radotínem, Zbraslaví a Velkou Chuchlí, protékaném Berounkou a hraniční Vltavou se nachází souvislá zvodnělá štěrkopísková akumulace o mocnosti od cca 4 do 10 m, která je překrytá pláštěm převážně povodňových hlín o mocnosti cca 1 až 3,5 m. Takto vymezené zvodnění představuje významný vodohospodářský potenciál, kterému nebyla ze strany rozhodujících orgánů dosud věnována adekvátní péče (pokud vůbec byla). Přes mnohaleté upozorňování na vážnost situace vzhledem k připravovaným územním zásahům, které by komentovaný dar přírody nenávratně zničilo (zvláště jezera po těžbě štěrkopísku, „ochranný přístav“, splavnění Berounky, …), dosud nebyla zaznamenaná žádná vstřícná aktivita, která by komplexně hodnotila a řešila současný kritický stav. Pokud vůbec, tak bylo slyšet jen, že se jedná o vodu závadnou a toto hodnocení nebylo ničím doloženo.
Rozhodli jsme se proto sami k iniciaci mnoho let požadovaných prací , tj. hydrogeologický průzkum území, který by objektivně vyhodnotil kvalitu a využitelné množství zvodně. Předkládané hodnocení je ovšem v rozsahu, limitovaném našimi možnostmi. Byly odebrány vzorky vody z dostupných odběrných míst akreditovaným pracovníkem a předány akreditované laboratoři Aquatest-u Praha k chemickému a biologicko-bakteriologickému rozboru dle Vyhlášky MZ ČR č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. S odvoláním na již výše zmíněné naše ekonomické možnosti byl proveden 1 úplný rozbor v nejvíce ohroženém prostoru (vrt V-1), tj. v centrální části uvažovaného „ochranného“ přístavu, a dále pak 4 rozbory krácené (vrty V-2 až V-5) převážně v pravobřežní části Berounky – blíže viz příloha č.1 (situace dokumentačních bodů) a 2a (aktuální výsledky rozborů vody). Současně byly shromážděny rozbory vody z odběrných míst pro zásobování Černošic a z vrtů HRA-7, HRA-8 a z Berounky z února a května 2015 – viz příloha č. 1 a 2b ( archivní výsledky rozborů vody).

Komentář k výsledkům přiložených rozborů vzorků vod:

A/ Vrty, ze kterých byly odebírány vzorky vod 12.5.2015:

K tomuto bodu považujeme za nutné upozornit, že i přes v reálných možnostech provedené čerpání před vlastním odběrem vzorků musíme při hodnocení výsledků zahrnout i současný, převážně nevyhovující stav výstroje vrtů a přítomnost cizích předmětů (zejména vrt V-4 ?) ve vodě. Pouze u vrtu V-1 byly podmínky obvyklé a tedy vyhovující. Nebylo v našich možnostech upravit odběrná místa do vyhovujícího stavu. I přes tyto vážné překážky vykazují výsledky rozborů hodnoty, které jednoznačně opravňují k pokračování v objektivním ověřování kvality a využitelného množství sledované zvodně následnými průzkumnými pracemi.

1. vrt V-1 (původně HRA-7):
vrt je lokalizován v centrální části uvažovaného „ochranného“ přístavu na levém břehu Berounky, tedy v nejohroženějším prostoru levobřežní části sledovaného území. Výsledky rozboru naprosto jednoznačně potvrzují námi očekávanou kvalitu vody v tomto území, která až na jedinou výjimku – místo Vyhláškou povolených 50 mg/l dusičnanů vykazuje 50.9 mg/l – vyhovuje Vyhlášce MZ ČR č. 252/2004 Sb. Další komentáře nejsou nutné.
2. vrt V-2 (původní označení nenalezeno, lokalizace viz příl. č.1):
jedná se o jeden pozorovací vrt z hydrogeologického uzlu, který jediný byl přístupný. Výstroj vrtu byla velmi značně korodována. Stavu vrtu odpovídá zvýšený obsah železa a ojedinělému výskytu koliformní bakterie – viz protokol. Můžeme konstatovat výraznou shodu prostředí s prostředím okolo vrtu V-1.

3. vrt V-3 (původně HGR-10):
vrt je lokalizován v blízkosti pravého břehu Berounky (cca 5 m) a ve směru proudění podzemní vody od recipientu. Touto realitou můžeme zdůvodnit nevyhovující mikrobiologický stav vzorku, ale fyzikální část rozboru – včetně obsahu dusičnanů a dusitanů (!) – naprosto vyhlášce vyhovuje.
4. vrt V-4 (původně S-11):
vrt je umístěn pod přemostěním v pravobřežní části Berounky. Výstroj vrtu již byla korodována a při hladině plavaly těžko identifikovatelné předměty o rozměru přes polovinu průměru (Js 300 mm?). Opět můžeme konstatovat, že zjištěné výsledky rozboru odpovídají stavu vrtu (7 koliformních bakterií na 100 ml a vztah zvýšená konduktivita versus zvýšený obsah železa) a okolní prostředí vrtu z tohoto důvodu za podmínečně vyhovující.

5. vrt V-5 (původně HGR-9):
vrt je situován relativně blízko pravého břehu Berounky a mezi Berounkou a vrtem je malá chatová kolonie, v době odběru již provozovaná. Výstroj vrtu byla korozí dotčena poměrně slabě. Nevyhovující počet koliformních bakterií můžeme zdůvodnit nevyhovujícím sanitárním zařízením chatařů (cca 15 m od vrtu). Chemický rozbor opět potvrzuje vyhovující okolí vrtu z hlediska vyhlášky.
B/ Archivní rozbory vody:

V příloze jsou uvedeny výsledky rozborů vzorků vod ze 2 zdrojů, využívaných pro zásobování Černošic, které byly odebrány 16.2.2012 a rozbory provedla laboratoř AQUACONSULT-u Černošice. Vrt HV-4 a kopaná studna jsou lokalizovány v západní levobřežní části údolní nivy při sev. okraji Černošic. S výjimkou 1 koliformní bakterie na 100 ml u vrtu HV-4 můžeme konstatovat nezávadnost obou komentovaných zdrojů z hlediska požadavků Vyhlášky MZ ČR č.252/2004 Sb.
Dále v příloze uvádíme rozbory vzorků vody z vrtů HRA-7, HRA-8 a Berounky. Odběry byly uskutečněny 31.5.2010 a 13.2.2015. Výsledky byly převzaty ze závěrečné zprávy projekční organizace D plus „Sportovní areál Radotín“ z roku 2015. V rozborech jsou uvedeny pouze anorganické ukazatele a není uvedena laboratoř, kde rozbory byly provedeny. I přes některé nedostatky v přepisu rozborů (2x dusičnany místo dusičnany a dusitany a totéž u kationtů, kde jsou uvedeny ve 2 položkách místo kationtů a aniontů) konstatujeme, že v uvedených položkách s výjimkou obsahu Fe u obou vrtů v odběrech z 31.5.2010 také vyhovují požadavkům Vyhlášky MZ ČR 252/2004 Sb.
Na pravobřežní části sledovaného území probíhá režimní měření hladiny podzemní vody na vybraných objektech (monitorovací vrty a domovní studny) a sledování vybraných položek anorganických ukazatelů, které provádí Hydrogeologická společnost s.r.o. Zbraslav a výsledky prezentuje ve výročních zprávách. Režimní měření bylo zahájeno v r. 2010 a má sledovat hydraulické a hydrochemické změny v průběhu dosud uvažované rozsáhlé těžby štěrkopísku na zbraslavské části katastrálního území. I tyto výsledky jsou důležité při posuzování lokalizace a očekávané kvality případné exploatace území. Dosavadní výsledky potvrzují naše předpoklady o kvalitě sledované zvodně.
Pozorované zdroje znečištění podzemní vody:

Četnými pochůzkami komentovaným územím byla pozorována následující místa současného zjevného a soustavného znečišťování podzemních vod, která jsou lokalizována pouze na pravobřežní části Berounky – viz příl. č.1:
1. jáma v zahrádkářské kolonii o rozměrech cca 3×4 m a hloubky cca 3,5 m, tedy cca 0,5 až 1 m pod hladinou podzemní vody, ze které zahrádkáři používají vodu na zalévání apod. a současně do ní vylévají tekutiny různého původu. Náprava, velmi jednoduchá, spočívá v likvidaci jámy záhozem inertním materiálem s výrazně sníženou propustností a pro zahrádkáře vybudování nového zdroje vody s vyhovujícími parametry z hlediska ochrany podzemní vody.
2. soustředěné výtoky zjevně silně kontaminované vody při severním rohu lipenecké velkotržnice. Již tato skutečnost odporuje Vodnímu zákonu (konkrétně § 38), čili jedná se o nepovolený způsob likvidace odpadní vody.
3. těžba štěrkopísku v jihozápadní části areálu golfového hřiště, které navazuje na areál velkotržnice a leží na kat. území Lipenců. Nebezpečí spočívá zejména v období povodní zaplavením odkrytého prostoru a následné kontaminace podzemní vody. Náprava je možná pouze zastavením těžby a následně řízeným a sledovaným překrytím otevřené plochy inertním materiálem s přiměřeně sníženou propustností.
4. V areálu chovu koní při sv. okraji Černošic dochází ke kontaminaci podzemní vody, která je pozorovatelná ve zhoršování kvality vody v okolních objektech. Náprava spočívá ve zjištění konkrétních míst kde ke kontaminaci dochází a k jejich likvidaci.
Nástin hydrogeologických poměrů údolní nivy:

Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o zvodnělou akumulaci štěrkopísku, překrytou povodňovými hlínami. Hladina podzemní vody je převážně volná, v sezónních výkyvech pak dochází ke zvětšení plochy území s hladinou podzemní vody napjatou. Praktickou nepropustnost krycí zóny dokazují mimo jiné i pozorované odtokové poměry povrchové vody po povodňových stavech. Koeficient propustnosti q u štěrkové facie se pohybuje v řádech 10-2 až 10-3m/sec-1 .
Směr proudění podzemní vody je v generelu shodný s povrchovým tokem. Lokální změny jsou pozorovatelné a převážně odpovídají sezónním výkyvům. Faciálním změnám směru proudění podzemní vody pak na levobřežní části sledovaného území odpovídá existenci náplavového kužele Radotínského potoka, v pravobřežní části pak změny proudění odpovídají faciálním změnám, korespondujících s průběhem historických koryt Berounky, které narušují zrnitostní homogenitu štěrkopísků.
Úvahy o charakteru a lokalizaci odběrných zařízení jsou zatím předčasné, nicméně úvahy o využití přirozené infiltrace s posílením o infiltraci umělou považujeme za příhodné.
Závěr:

Obsah předcházejícího textu s přílohami je pokus o iniciaci zájmu o, podle našeho názoru, vodohospodářsky významnou lokalitu, která byla dosud z různých důvodů (často i nezákonnými postupy) nezodpovědně přehlížena. Na nutných následných pracích, které by exaktně ověřily kvalitu a využitelné množství podzemní vody (náš odborný odhad po více než 40-ti létech praxe v oboru je min. 30 l/sec-1) sledovaného území a likvidovaly stávající i případně nově vznikající zdroje znečištění, by měly dále relevantním podílem pokračovat zejména dotčené MÚ (zejména Radotín, Zbraslav a Lipence) a Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy.
Domníváme se, že stále stoupající hodnota vody jako strategické suroviny s přihlédnutím ke stávajícím a předpokládaným klimatickým změnám a jejich vážným důsledkům by mohla být dostatečnou motivací zabránit nevratné ztrátě tohoto štědrého daru přírody, která by mohla nastat díky dosavadnímu technokratickému, lokálně zaujatému a krátkozrakému pojetí v řešení územního plánu.
Příroda nerespektuje žádné katastrální a podobné umělé hranice, ale naše republika leží na rozvodí. To znamená, že veškeré odtoky z našeho území jsou již nenávratně ztracené. Z toho pro nás všechny vyplývá, že bychom měli udělat všechno, abychom dnes již v menším množství spadlé srážky co nejvíce zdrželi na našem území a minimalizovali ta opatření, která naopak odtok urychlují. Znamená to méně nepropustných ploch z betonu či asfaltu, neprovádět nevhodné regulace toků, nevhodné odvodňovací zásahy, zřizovat větší plochy lesních a lučních porostů, etc. O to více bychom si měli vážit již zmíněného a zadarmo přírodou věnovaného daru a snažit se všemi silami o jeho udržení.
V Praze, 9.září 2015

Vypracoval: Jiří Svoboda, člen OS Život na soutoku

Přílohy:
1. přehledná situace odběrných míst a zdrojů znečištění
2. a) protokoly výsledků odběrů z 12. května 2015
2 b) archivní výsledky rozborů